Chřipka koní

Úvod

Influenzu koní způsobují Orthomyxoviry, jedná se o nakažlivé hořečnaté onemocnění koňovitých lichokopytníků (koně, osli a jejich kříženci). Chřipkové viry vyvolávají akutní onemocnění dýchacích cest s vysokou nemocností, ale nízkou úmrtností. Virus influenzy koní je označován jako H3N8.

K šíření viru dochází především kapénkovou infekcí, kdy se vnímavá zvířata nakazí přímo kontaktem nebo nepřímo kontaminovanými předměty (např. chovatelské potřeby jako jsou sdílená hřbílka, kartáče; dále pak stájové vybavení, oděv pracovníků stáje atd.). U zvířat, která mají částečnou imunitu, může onemocnění probíhat bez klinických projevů, neboť vir na krátký čas osídlí jejich dýchací aparát a je vylučován do vnějšího prostředí. Virus influenzy napadá slizniční výstelku dýchacích cest, způsobuje zánět, a tím snižuje její odolnost vůči bakteriální infekci. 

Klinické příznaky

Mezi nejčastější klinické příznaky influenzy u koní patří snížená chuť k jídlu a pohybu, bolest svalů, horečka (často nedetekovatelná chovatelem) - 39,44 - 41,11°C, serózní (vodnatý) výtok z nozder, dráždivý a suchý kašel. 

Klinické příznaky obvykle odezní během pár dní, nezřídka se však mohou objevit problémy se sekundární infekcí. U většiny zvířat dochází k úplnému uzdravení do 14 dní, u některých zvířat však stále může ještě přetrvávat kašel, a to až půl roku.

Onemocnění končí jen vzácně úmrtím pacienta, existuje ale poměrně běžné propuknutí sekundární infekce - pneumonie (zánětlivé onemocnění plic). Té je třeba se především obávat u hříbat a mladších koní, u kterých může končit fatálně. 

Diagnostika

Průkaz influenzy se provádí pomocí laboratorní diagnostiky buď na základě přímého průkazu viru - veterinárním lékařem provedený nasofaryngeální výtěr, či průkazu protilátek sérologickým vyšetřením - veterinárním lékařem odebraná krev (párový vzorek: 1. odběr - krev odebraná ideálně na začátku onemocnění a rozvoje klinických příznaků, 2. odběr - krev odebraná přibližně za 14 od prvního odběru).

Terapie

Léčba chřipky je pouze symptomatická (tzn. například podávání léků na zmírnění kašle, doplňků posilující imunitu atd.). V případě rozvoje sekundární bakteriální infekce a pneumonie je již zapotřebí použití ATB a protizánětlivých léků. 

Onemocnění předcházíme především očkováním, které zvyšuje imunitní odpověď organismu a následně udržuje hladinu protilátek v těle. Nesmíme však zapomínat na (často opomíjenou) hygienu ustájení, přemisťování koní a mísení různých věkových ktegorií koní v jednom ustájení, která přinášejí rizika přenosu infekce mezi jednotlivými zvířaty a vypuknutí nemoci. 

Očkování proti chřipce

V ČR je povinnost (k roku 2023) vakcinovat koně, kteří se účastní závodů či svodů nebo jsou přemisťováni mezi jednotlivými kraji. Tyto podmínky vydává a každoročně aktualizuje Státní veterinární správa: ("Veterinární podmínky pro konání svodu koní platné pro rok 2023", SVS)

• Povinná vakcinace a vyšetření
  • Musí být splněny následující podmínky:
    • a) Kůň byl vakcinován proti influenze koní (chřipce koní) dle vakcinačního schématu daného výrobcem vakcíny a musí být v imunitě. Poslední vakcinace musí být provedena nejpozději 7 dní před konáním svodu. 

V případě, že je svod pořádaný Českou jezdeckou federací (ČJF), řídí se podmínky vakcinace proti influenze koní platnými veterinárními pravidly ČJF. Aktuálně ČJF ve spolupráci s SVS pozměnily očkovací schéma, vzhledem k častým nejasnostem ohledně povinného očkování na svodech koní, a to následovně: 

• Primovakcinace ukončená do 31.12.2023:
  • dvě dávky v rozmezí 21-93 dní, posilovací dávka max. 6 měsíců a 21 dní po druhé dávce. Každoroční revakcinace max. 12 měsíců. 
• Primovakcinace ukončená od 01.01.2024:
  • dvě dávky v rozmezí 21-60 dní, posilovací dávka max. 6 měsíců a 21 dní po druhé dávce. Každoroční revakcinace max. 12 měsíců. 
• Kůň může startovat nejdříve 7 dní po ukončené primovakcinaci a nesmí startovat 7 dní po jakékoliv další vakcinaci. 

Očkování a jeho význam

Vakcinace proti chřipce navozuje u prvně očkovaného koně (primovakcinace) imunitní odpověď v podobě tvorby protilátek proti do těla vpravenému antigenu viru influenzy. Významně tak přispívá k mírnění klinických projevů a redukci vylučování viru po infekci. 

Očkování chovných klisen se doporučuje zejména v pozdní fázi gravidity, nejpozději 2 týdny před očekávaným porodem. Dochází tak k dostatečnému vytvoření kolostrálních protilátek. 

Pokud se jedná o hříbata pravidelně vakcinovaných matek, doporučuje se primovakcinace až od 6 měsíců věku hříběte, a to z důvodu možného přetrvání mateřských protilátek, které snižují odpověď na očkování. 

Vakcinační schéma:

• V1 (primovakcinace)
• V2 (druhá vakcinace)
  • V1 + V2 = základní vakcinace
• V3 (posilující dávka - "booster") - revakcinace
• Intervaly mezi jednotlivými očkováními se u výrobců vakcín liší, nijak však zásadně. Proto by se měl vždy chovatel u svého ošetřujícího veterináře o časových rozestupech vakcinace informovat a každé následující očkování si pohlídat, aby nedocházelo ke znovu přeočkováním pouze z hlediska nedůslednosti chovatele. 
  • Příklad: vakcinační schéma očkovací látky BioEquin F (BioEguin FT), výrobce Bioveta a.s.
    • V1 - od stáří 6 měsíců
    • V2 - za 4 týdny
    • V3 - za 6 měsíců po V2
    • Další revakcinace každých 12 měsíců
    • Nástup imunity - 14 dní po základní vakcinaci

Přeočkování

Nejvýraznější pokles hladiny protilátek je dle studií pozorován v rozmezí mezi druhou vakcinací (V2) a revakcinací (V3), dále pak titry klesaí po V3, ne však tak významně. Tato klesající tendence je zvlášť u mladých koní do 4 let věku, kdy se doporučuje, především co se týče dostihových a mladých sportovních koní, další "booster" (posilovací dávka) za 6 měsíců po V3 (ne až za 12 měsíců). Bylo dokázáno, že tato strategie posilovacích dávek každý půl rok u mladých koní do 4 let věku vede k trvalejší protektivní imunitě. Dle studií přední viroložky A. Cullinane působící v Irish Equine Center je v případě kolektivu mladých koní dobré podání boosteru i mezi V2 a V3, mezi kterými také dochází k signifikatnímu poklesu protilátek. 

U starších koní dochází k udržování vysoké hladiny protilátek a přeočkování v kratších intervalech než 12 měsíců nezpůsobují už takový nárůst protilátek. Věk má tedy významnou roli v produkci a udržení hladiny protilátek - u mladých koní do 4 let věku dochází k vyššímu nárůstu hladiny protilátek, ale také k rychlejšímu klesání, zatímco u starších koní zůstávají hladiny protilátek perzistentnějšími a nedochází k takovým poklesům titrů (Cullinane A, Gahan J, Walsh C, Nemoto M, Entenfellner J, Olguin-Perglione C, Garvey M, Huang Fu TQm Venner M, Yamanaka T, Barrandeguy M, Fernandez CJ. Evalutation of Current Equine Influenza Vaccination Protocols Prior to Shipment, Guided by OIE Standards Vaccines (Basel). 2020 Feb 29;8(1):107).

U starších koní a starých koní s dlouholetou vakcinační historií by mohly být dostačují delší intervaly vakcinace a bylo by výhodné sledovat u nich hladiny protilátek a očkovat strategicky, nicméně pouze v takových případech, pokud se takoví koně neúčastní svodů či se nepřemisťují mezi kraji. V takovém případě už se na ně stahují povinnosti očkování dle platné legislativy.