Úvod
Tělesná teplota patří do základních ukazatelů celkového obrazu stavu zvířete. Co se týče jejího měření, jedná se o metodu levnou, časově a fyzicky nenáročnou, a především s velkou vypovídají hodnotou, pokud je měření provedeno správně. Chovatel tak může poskytnout již v anamnéze po telefonu veterinárnímu lékaři jednu z důležitých vodítek v diagnostice. Samotné měření teploty chovatelem však nenahradí řádné celkové klinické vyšetření pacienta veterinárním lékařem.
Změny tělesné teploty
Fyziologicky dochází ke zvýšení tělesné teploty v průběhu dne, kdy ráno bývá nižší a se stupňující se aktivitou během dne se zvyšuje, stejně to platí o vysoké fyzické zátěži. Mláďata mají obecně vyšší teplotu než dospělí z důvodu vyšší úrovně metabolismu, a tím pádem vyšší produkci tepla. U samic můžeme naměřit vyšší hodnoty při ovulaci. Zvýšená aktivita některých endokrinních žláz (např. štítné žlázy) může taktéž tělesnou teplotu zvyšovat. Víme tedy, jak dochází přirozeně ke zvýšení teploty, jak je to ale i se snižováním teploty? Pomineme-li ostatní obratlovce a soustředíme se na (pro nás) vybrané druhy savců, nacházíme rozdíly v tom, jakým způsobem u nich dochází k evaporaci = pocení. U skotu a koní dochází k velkému využívání pocení, tato zvířata jsou schopna regulovat, a tak i tolerovat vysoké teploty vnějšího prostředí. Naproti tomu u psů, koček, prasat a drůbeže došlo k omezení potních žláz, jehož důsledkem je snížení tolerance vyšších vnějších teplot a každý majitel by na tento fakt neměl zapomínat. Selata, jehňata, kůzlata a mláďata drůbeže jsou velmi náchylná na dostatek tepla, nemají dostatek zásobní energie na zvládání chladu. Proto je u nich důležité jejich tělesnou teplotu a teplotu vnějšího prostředí kontrolovat a ovlivňovat, pokud nedosahuje požadovaných hodnot.
Patologicky dochází ke zvýšení teploty působením infekčních agens - nejčastěji bakteriemi a viry, u kterých dochází k infekčním zánětům a vzniku horečky. Mezi neinfekční záněty můžeme zařadit např. popáleniny nebo působení toxinů. Vysoká teplota se může vyskytovat i u některých dědičných onemocnění - příkaldem je dědičná maligní hypertermie, která se vyskytuje u koní, psů, lidí a prasat.
Jak správně měřit...
Jak (téměř) všichni chovatelé ví, nejen u hospodářských zvířat se teplota měří rektálně - je to z důvodu, že je nejméně ovlivňována okolím. Pro taková měření jsou speciálně vyráběny teploměry určené pro malá zvířata i hospodářská, kde měřící část teploměru dosahuje délky i cm7. Je důležité, aby měřící část byla zasunuta v rektu dostatečně. Mohlo by docházet i ke zkresleným výsledkům (naměřená nízká teplota - teploměr na okraji může snímat i teplotu okolí).
Měření teploty by mělo být rutinní zálěžitostí. U zvířat však nesmíme zapomínat na vlastní bezpečnost, a to především u velkých zvířat. Ne každé zvíře strpí ve své blízkosti člověka, natož člověka, který mu přišel způsobovat "bolístky" (veterinární lékař). Proto by každý chovatel měl své zvíře na takové situace umět připravit (měření teploty doma chovatelem) a při vyšetření i správně fixovat, tak aby se nikomu z přítomnýcg nic nestalo i z tak běžného vyšetření.
Teploměr by měl být zaváděn s co nejmenším odporem, velice vhodné je použití lubrikačního gelu. V domácnosti se může využít i olivový olej, který rektální sliznice nepodráždí nebo čistá vazelína. Pro vyšetřované zvíře se tím zvýší komfort při samotném vyšetření a snižuje se negativní odezva pacienta. Na výsledek měření použití lubrikantu nemá vliv.
Tabulka č. 1 - Referenční hodnoty tělesné teploty u jednotlivých druhů zvířat
|
Druh |
Rozmezí ref. hodnot tělesné teploty |
|
Dospělý skot |
37,5 – 39,0 °C |
|
Tele |
38,5 – 39,5 °C |
|
Dospělý kůň |
37,5 – 38,5 °C |
|
Hříbě (do měsíce věku) |
37,7 – 38,8 °C |
|
Prase |
38,0 – 40,0 °C |
|
Sele |
38,0 – 40,5 °C |
|
Ovce |
38,5 – 40,0 °C |
|
Koza |
38,5 – 40,5 °C |
|
Králík |
38,5 – 40,0 °C |
|
Kur |
40,5 - 42,0 °C |
|
Pes – velká plemena |
37,5 – 38,5 °C |
|
Pes – malá plemena |
38,0 – 39,3 °C |
|
Kočka |
38,0 – 39,5 °C |
